KE KOŘENŮM – odpovědi na otázky

Hořec tibetský

Spolek přátel Farmy Bláto uspořádal v sobotu 16. října 2021 seminář, který jsme nazvali Ke kořenům. Téma se pro toto období nabídlo úplně samo – je právě čas jejich sběru. A protože jsem se jako lektorka nechala kořeny a krásnou atmosférou unést, nestihla jsem odpovědět na otázky, které jsme průběžně zapisovali. Zde tedy alespoň ty, na které se touto formou dá odpovědět.

Macerovat suché nebo čerstvé? Mluvíme-li pouze o kořenech, lze obojí, ale macerování suchých bude trvat déle (alespoň přes noc).

Co při výrobě masti použít místo sádla? Pokud vám sádlo nevoní či je nechcete používat z etických důvodů, je možné je nahradit například kokosovým tukem. Pokožkou proniká dobře, má však o něco nižší tzv. kouřový bod (=dříve se přepálí, což je např. při výrobě břečťanové masti nevýhodné).

Výroba břečťanové masti

Chození naboso – má nějaké přínosy? Pokud si pamatuji, původní otázka zazněla v kontextu, zda je možné, že člověk chůzí naboso ovlivní to, co potom na jeho „cestičkách“ roste. Nezlobte se, že odpovím trochu vyhýbavě – pokud tomu věříte, tak tomu tak je. Já osobně chodím (po vlastní zahradě či na pěkné louce) naboso z těchto důvodů a takto: ráno se občas projdu mokrou trávou (v zimě tedy i sněhem), ale pár minut. Poté na mokré nohy natáhnu vlněné ponožky a vklouznu do bot či přezůvek. Přínosy vidím hlavně ve dvou věcech – jednak tento rychlý „Priessnitz“ lépe rozproudí energii v těle (pomáhá odbourávat zátěž v kloubech, v krvi či lymfě), jednak kontakt těla s „přírodní“ vodou posiluje tělesný magnetismus (=zdraví). Jinak chodím bosa tehdy, když je zem dostatečně teplá a je mi to příjemné. A pokud si přitom mé nohy něco vezmou z bylin, na které jsem šlápla, tak je to fajn. Dlouhé chození po chladivé zemi neprospívá ledvinám.

Bršlice kozí noha? Kromě jarní polévky, o které jsem mluvila, jsou mladé listy bršlice výborné všude tam, kde byste normálně používali petrželovou nať (která obvykle ještě v této době není). Pokud vám nevoní, tak se do ní nenuťte. Je silně močopudná a pomáhá z těla vyplavovat hlavně kyselinu močovou a chloridy – vhodná je tedy pro lidi, kteří trpí dnou a revmatismem (do čajových směsí). Na bolestivé klouby se používala horká kaše z listů.

Jak používat a uchovat brutnák? Používáme květy, listy a semena. Květy můžete zdobit dezerty i saláty. Listy můžete přidávat do salátů – pokud vám nevadí to, že poněkud drhnou (jsou chlupaté). Výborné jsou rozmixované ve smoothie či koktejlu. Mají lehce okurkovou příchuť, bez obav je můžete použít s dalším kořením při nakládání okurek či do kvašené zeleniny (pickles). Brutnák má dobrý vliv na sliznice (dýchací cesty, žaludek, střeva, močové ústrojí), je močopudný, tlumí křeče a celkově zklidňuje. Neměl by se používat dlouhodobě. Je možné ho sušit a připravovat ve formě nálevu, usušené listy je ale třeba dobře zabezpečit před druhotným zvlhnutím).

Brutnák lékařský – sušení

Ještě jednou všem děkuji za účast a ať se vám daří!

Byliny k jarnímu grilování

Byla jsem požádána, abych se podělila o recepty na přílohy ke grilovaní s využitím divoce rostoucích bylin i toho, co už je na zahrádce. No a když už jsem si s tím dala tu práci, tady jsou (recepty jsou uváděny pro cca 4 osoby):

Směs s pampeliškovými stonky

4 větší kyselé okurky (sterilované nebo kvašené), 1 cibule velikosti vejce, 10 stonků pampelišek (délka cca 20 cm, může být i z odkvetlých), olivový olej, sůl, pepř

Pampeliškové stonky opláchneme, nakrájíme na asi ½ cm kousky a přes síto znova lehce propláchneme vlažnou vodou. Vložíme do mísy, přidáme okurky a cibuli nakrájené nadrobno, zakápneme olejem, přidáme sůl a pepř a vše společně promícháme.

Variace: okurky lze zaměnit za vařenou červenou řepu, v tom případě dochutíme balzamikovým octem.

Účinky: posiluje trávení, povzbuzuje činnost jater a žlučníku

Dresink se šťovíkem

200 g listů šťovíku, 200 g jogurtu nebo zakysané smetany, olivový olej, sůl, pepř

Sběr listů: sbíráme pouze mladé listy ze středu přízemní růžice nebo ze stonků; je možné sbírat z různých druhů (š. kyselý, menší…), lze přidat mladé listy rdesna či merlíku (ten ještě moc není vidět)

Listy zbavíme tuhých řapíků a nakrájíme na nudličky. Lehce orestujeme na olivovém oleji, po vychladnutí smícháme s jogurtem či zakysanou smetanou a dochutíme solí a pepřem.

Účinky: čistí krev a tím napomáhá čištění kůže; ve velkém množství může i citlivých osob vyvolat průjem – tepelná úprava toto riziko snižuje.

Mátové čatní

100 g máty (ideálně peprné, lež použít i marockou/nana, ale není to ono), 2 stroužky česneku, 1 lžíce praženého sezamu, šťáva z 1 citrónu, chili, sůl, olej (řepkový nebo slunečnicový)

Nadrobno nasekaný/utřený česnek smícháme se solí a šťávou z citrónu. Mátu nakrájíme nadrobno a promícháme s ostatními přísadami.

Poznámka: nebuďte překvapeni – ano, toto čatní je sypké, nikoli pastovité, jak jsme zvyklí.

Účinky: posílení trávení, uvolnění křečí.

Víceméně klasické saláty s použitím bylin

Tabouleh (Libanon, Sýrie)

500 g vařeného bulguru, 200 g petrželové natě, 4 větší rajčata, 1 větší cibule (případně několik šalotek), několik snítek máty, olivový olej, šťáva z 1 citrónu, sůl, pepř

Cibuli, mátu a petržel nakrájíme nadrobno (tužší stonky lze rozmixovat), rajčata spaříme, oloupeme a rovněž nakrájíme nadrobno. Vše přidáme k vychladlému bulguru, dochutíme a dobře promícháme.

Bramborový salát (Balkán)

1 kg brambor vařených ve slupce, 1 cibule, petrželová nať nebo mladé listy bršlice, olivový olej, ocet, sůl, pepř

Oloupané a nakrájené brambory ještě horké polejeme olejem a osolíme. Přidáme cibuli nakrájenou na čtvrtkolečka, jemně nakrájenou nať (petržel nebo bršlice), dochutíme, promícháme a necháme vychladnout.

Variace: není-li k dispozici petržel nebo bršlice, nahradíme cibuli jarní cibulkou s natí.